Nemusíte. Účast na našem táboře není podmíněna přítomností vašeho (vlastnictvím) zvířecího mazlíčka. Jsme v první řadě dětský tábor, hrajeme hry, chodíme se koupat, chodíme na výlety.

Na to není jednoznačná odpověď. Hlodavci jsou obvykle ubytováni v "králíkárně" nebo ve vlastní ubikaci. Terarijní živočichové musejí mít vlastní terárko a to je uloženo v teplotně a bezpečnostně nejvhodnějším prostoru v budově objektu. Rybičky musí mít vlastní akvárko a to je též vhodně umístěné. Pejsky si majitelé nechávají u sebe ve stanu. Za ta léta jsme měli mnoho druhů zvířat na táboře a vždy se našlo vhodné ubytování. U některých zvířat (méně běžných) s Vámi budeme konzultovat jejich ubytování.

Pes: obojek, vhodné vodítko (častokrát se hodí mít i náhradní), náhubek kvůli případné cestě hromadnou dopravou, misky na krmení a vodu, krmení, na které je zvyklý, očkovací průkaz. Jiná zvířata: dostatek krmiva, napáječku, případně domeček, podestýlku. A své hračky.

Děti se o svá zvířata starají samostatně pod dohledem vedoucích. Je důležité, aby děti měly základní znalosti o péči o svá zvířata a byly schopny se o ně postarat převážně sami. Vedoucí jsou vždy schopní a ochotní dítěti pomoci s péčí o jejich mazlíčky, ale není možné, aby se o ně starali místo dětí. Pokud víte, že Vaše dítě starost o zvíře nezvládne, je lepší poslat dítě na tábor samotné bez zvířátka (třeba příští rok už to zvládne).

Pokud si s sebou dítě poveze vlastní zvířátko, je potřeba, aby mělo základní znalost o péči o své zvíře. Ještě více je potřeba, aby mělo chuť se o své zvíře starat. Se zbytkem už pomůžou vedoucí.

I když to zní podivně, je na obě otázky stejná odpověď. O zvířátka se starají v první řadě jejich majitelé. Na začátku tábora (a tisíckrát opakujeme v průběhu) všem účastníkům vysvětlíme, jak se mají ke zvířátkům chovat a důsledně dohlížíme na to, že pravidla dodržují. Samozřejmě nehoda se může stát vždycky a všude, ale ze zkušeností víme, že to většinou bývá nevhodným hraním si majitele a jeho zvířátka. Přijde-li nám nějaké zvířátko agresivní, snažíme se eliminovat problémy i za cenu toho, že si rodiče musí odvézt zvíře z tábora domů. Pokud víte, že vaše zvířátko špatně snáší ostatní (lidi, nebo zvířata), je lepší poslat Vaše dítě na tábor samotné. Nejhorší zranění, co se obvykle stávají jsou škrábance od pejsků, nebo kousnutí od hlodavců - vše vzniká při hraní si se zvířetem a vše spraví desinfekce a náplast.

Takové situace jsou neobvyklé. V žádném případě nenutíme dítě do kontaktu se zvířetem. I když jsou zvířátka součástí našeho tábora, neznamená to, že každý k nim musí mít přístup. Snažíme se sice děti učit, jak se ke zvířatům chovat a že není potřeba se jich bát, ale respektujeme jejich obavy.

Na tuto otázku není možné s jistotou obecně odpovědět. Nejčastěji máme pejsky, morčata, králíčky. Ale když to nebudu brát globálně, tak jsme se setkali i s: kočky, křečci, potkani, myši, hadi, sklípkani, šneci, rybičky, husy, ovce, kozy, strašilky, agama, papoušci, želvy, mravence (myslím mravenčí farmy) a určitě jsem na něco zapomněl. A nezvaně máme občas i vosy.

Určitě součástí programu je základní péče o zvířata, které máme na táboře. Zkušenější chovatelé pak často předávají informace začínajícím chovatelům. A často i elán nechovatelům, aby začali s nějakým zvířátkem.

Stručně řečeno se jedná o terapeutickou metodu, která využívá živá zvířata (felino využívá kočky) k léčbě lidských potíží. Každý rok se snažíme, aby nás na táboře navštívil odborník, který se touto aktivitou zabývá. A můžu vám říct, že je to skvělý zážitek.