Ani se tomu nechce věřit, kolik let už uplynulo od chvíle, kdy se zrodil nápad uspořádat tábor pro mladé chovatele. Vznikl v prostředí chovatelského spolku, který se věnoval chovu zvířat a jejich ochraně. Tehdy se řešilo, kam dál směřovat činnost – a mezi prvními návrhy bylo uspořádání letní prázdninové akce pro děti a mládež se zájmem o chovatelství. Postupně se k tomu přidala i myšlenka uspořádat výstavu koček mladých chovatelů.

První tábor se konal v roce 1983 v Autokempinku Plešivec v Berouně. Zpočátku šlo spíše o týdenní rekreaci rodičů s dětmi a jejich zvířaty. Organizátor brzy zjistil, že připravit podobnou akci není vůbec jednoduché, a tak se následující rok tábor kvůli nedostatku času na přípravu neuskutečnil. Aby tato dobrá myšlenka nezanikla, převzalo se pořadatelství pro další roky jinými lidmi a tábor pokračoval dál.

Ještě několik let probíhal tábor víceméně stejným způsobem. Zásadní změna přišla v roce 1990, kdy se kvůli rostoucímu zájmu uskutečnil poprvé tábor v rozsahu dvou týdnů a to pod stany. Rodiče už tentokrát nejeli s dětmi – a tábor se tak proměnil v klasický dětský tábor.

Tato změna měla i dlouhodobý dopad na program. Do vedení se postupně zapojili další lidé, kteří přinesli nový styl práce s dětmi – a především táborové hry, které se staly pevnou součástí každého ročníku.

Velkou tradici si postupně vybudovaly táborové hry Klondajk, Urkani a Trifidi. Bez nich by tábor nebyl tím, čím je. K atmosféře navíc neodmyslitelně patřila i hudba, kytara a společné večerní zpívání, které se udržovalo po řadu let.

Od roku 1991 se tábor začal pořádat jako třítýdenní, a to s jedinou výjimkou v roce 2002, kdy se konal pouze dva týdny – tentokrát v turistické chatě Kyjovana v Krásné Lípě – Kyjově. Pro velký zájem účastníků se vedle letního tábora přidal i tábor zimní.

Až do roku 2005 se tábory v zásadě konaly pokaždé jinde, aby děti i vedoucí poznali různé kouty republiky. V úplných začátcích se výjimečně stalo, že dva ročníky proběhly po sobě na stejném místě.

Od roku 2006 se tábory začaly častěji vracet do rekreačního areálu v Zátiší v Rumburku, kde se podařilo vytvořit stabilní zázemí a navázat dobré vztahy s provozovateli. Svoji roli sehrála i praktická stránka věci: pro vedoucí je stále těžší uvolňovat se na delší dobu, a příprava tábora v úplně novém prostředí bývá výrazně náročnější.

Díky sponzorské podpoře rodičů a příznivců tábora se v roce 2011 podařilo zřídit vlastní táborovou základnu v Mikulášovicích na Salmově, kam se od té doby letní tábory přesunuly.

Zvláštností tábora od samého počátku je možnost, aby si táborníci se souhlasem rodičů přivezli i svá doma chovaná zvířata. Vedle koček se tak na táborech objevují především psi, různí drobní hlodavci včetně králíků, občas papoušek, had, a výjimečně i pavouk sklípkan.

Součástí programu jsou pravidelně:

• besedy a přednášky o chovu koček i dalších zvířat,


• návštěvy u chovatelů i návštěvy chovatelů přímo na táboře,


• návštěvy zoo

Své pevné místo má také dlouhodobá táborová hra Kocouři, při níž táborníci během celého pobytu plní jednotlivé zkoušky (celkem jich je 21, jedna z nich je samozřejmě Chovatel). Tyto zkoušky lze přirovnat ke klasickým bobříkům nebo „třem orlím perům“.

Dlouholetou hodnotou tábora je to, že řada dětí u chovatelství zůstala i po návratu domů. Mnozí se stali aktivními členy chovatelských spolků, zapojili se do soutěží a vzdělávacích aktivit pro mládež a ti nejzkušenější postupně přešli z role táborníků přes praktikanty až k vedení tábora.

V průběhu let se tábora zúčastnily i děti a vedoucí ze zahraničí. Přineslo to nová přátelství, zkušenosti a přirozené procvičení jazyků. V praxi se vždy ukázalo, že společný zájem dokáže překlenout i případné jazykové rozdíly.

Tábor v průběhu let podpořili různí dárci a partneři – někdy finančně, jindy věcně (potraviny, doprava, upomínkové předměty a podobně). Díky tomu se daří do programu zařazovat i aktivity, na které by jinak nezbyly prostředky.

Největší zásluhu na tom, že tábor funguje, však mají táboroví vedoucí. Pracují dobrovolně, bez nároku na odměnu, často ve své dovolené – a právě jejich čas a energie jsou tím nejcennějším, co tábor každoročně drží pohromadě.

Vedle letních táborů se pořádají také zimní (vánoční) pobyty. Oproti letnímu táboru mají komornější atmosféru, kratší program a více prostoru pro společné chvíle v teple, večerní povídání a klidnější aktivity. Právě tím jsou jedinečné: nabízejí příjemné setkání uprostřed zimy a pro mnoho účastníků jsou stejně oblíbenou součástí táborové tradice jako letní tábor.

Na pořádání táborů se během let vystřídalo mnoho lidí – vedoucích, praktikantů, rodičů i přátel tábora. Právě díky nim se podařilo tradici udržet a předávat dál. Tábor tak nestojí na jednom jménu, ale na společné práci a nadšení celé skupiny lidí, kteří věří, že smysluplně strávený čas se zvířaty a dobrým kolektivem má pro děti velkou hodnotu.